MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZNEUŽÍVÁ SITUACE!
20.9.2018

Vyjádření Sdružení lesních školkařů ČR, z.s. k probíhajícímu připomínkovému řízení v rámci vydání nové vyhlášky, která nahrazuje vyhlášku č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

Novou vyhlášku zpracovalo Ministerstvo zemědělství (MZe) a začátek její platnosti byl plánován na září letošního roku. Jejím cílem mělo být zejména rozšíření škály druhů dřevin, které bude možné na určitých stanovištích vysadit. Díky nátlaku Ministerstva životního prostředí (MŽP) je však vyhláška již v několikátém kole připomínkové řízení a MŽP doslova zneužívá situace k prosazení svých návrhů, kterými bez dostatečných podkladů zpochybňuje kolektivní dílo předních lesnických odborníků, vědců a výzkumných pracovníků, kteří podklady pro novou vyhlášku zpracovali. Část vlastníků lesů nyní dokonce brzdí obnovu porostů po těžbách a čeká na vydání této nové právní normy, na základě které budou volit dřeviny pro výsadby.

Aktuální kalamitní stav v českých lesích je spojován stále jen s nevhodně pěstovaným smrkem, ale díky změněným podmínkám pro pěstování v posledních letech chřadnou i borovice, jedle, duby a další druhy jako jsou jasany, olše, javory apod. se potýkají s novými patogeny. Úhyn smrku sice vnímáme nejvíce, ale je to především tím, že má nejvyšší zastoupení v našich lesích.

Prosazování myšlenky MŽP, že produkční funkce lesa má být až na posledním místě, je přinejmenším velice krátkozraká. Naše lesy byly vždy soběstačné, vydělávající a díky produkční funkci a tržbám z prodané kvalitní dřevní hmoty vytvářely ne jen zisk vlastníkovi, ale zároveň financovaly pěstební péči a podporovaly mimoprodukční funkce lesa. Hospodářský les dokáže zajistit produkci a splňuje i ostatní funkce. Dojde-li ale k otočení těchto priorit, dostaneme se do situace, že produkce bude velice omezená a místo vygenerovaného zisku budeme v lepším případě lesy dotovat jako naše zemědělství. Bez finančních prostředků získaných produkcí dřeva nebudou peníze na obnovu lesa, pěstební péči, infrastrukturu, protipovodňová a protierozní opatření, opatření na zadržování vody v krajině a další funkce a činnosti, které vlastníci z velké části hradí z těchto příjmů. MŽP však již neříká, kde tyto finanční prostředky v budoucnu zajistí.

Shodu mezi resorty najdeme asi pouze v tom, že nevíme, jak se bude dále klima vyvíjet a tak je snahou zakládat druhově pestré lesy. Na druhou stranu MŽP tuto škálu možných dřevin razantně omezuje. Jestliže je žádoucí smíšení listnatých a jehličnatých dřevin, je nutné podporovat obě skupiny. Smrk se však stal veřejným terčem, borovice s jedlí na mnohých lokalitách neprospívá a modřín je stále z pohledu MŽP introdukovanou dřevinou jako douglaska, jedle obrovská a další dřeviny, které by mohly škálu jehličnatých druhů rozšířit, jelikož z domácích druhů zbývá snad jen tis a jalovec.

Také je otázkou, jakou dřevní hmotu napěstujeme pro další generace. Dřevo je obnovitelnou surovinou s širokým využitím a při jeho zpracování vzniká minimální ekologická zátěž, stejně jako při recyklaci produktů vzniklých ze dřeva. Ne každou dřevinu je však možné využít k jakýmkoliv účelům. Jestliže se naše lesy razantně změní v dubové bučiny s příměsí břízy, mohou naši potomci na energeticky úsporné a ekologické bydlení v dřevostavbách v brzké době zapomenout.

Součástí návrhů MŽP je i neúměrné navyšování minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, které jsou na dalších hospodářských souborech cílovou dřevinou. Tím by se podruhé během třech let velice razantně změnila struktura poptávky po sadebním materiálu, na což nejsou školkaři schopni okamžitě zareagovat a nebyl by ani dostatek osiva pro napěstování těchto druhů dřevin. Rozpěstovaný sadební materiál původně požadovaných druhů by byl opět určen k likvidaci, jelikož nenajde uplatnění. Možností by bylo ponechat holiny přirozenému vývoji a počkat, až se na stanovištích prosadí v husté buřeni bříza a další pionýrské druhy jak navrhují některé neziskové organizace. Avšak bříza patřila v letošním roce k prvním dřevinám, které začaly v srpnu prosychat. Je-li požadavkem zvyšovat podíl dubu a buku nezbývá nic jiného, než ho na holiny dostat lidskou činností.

Les byl a je vždy vnímán i z pohledu naplňování společenských potřeb, ale na druhou stranu nesmíme opomenout, že má svého vlastníka, který ho obhospodařuje a bude to dělat jen tehdy, bude-li na to mít prostředky.

Sdružení lesních školkařů ČR, z.s.


Soubory ke stažení