UKONČENÍ RŮSTU SAZENIC DOHODOU?
9.10.2017

Vyjádření Sdružení lesních školkařů ČR, z.s. k aktuálnímu stavu v českém lesnictví.

Jestliže si pěstitelé sadebního materiálu lesních dřevin mysleli, že byl rok 2017 pro jejich podnikání ten nejhorší, tak se s největší pravděpodobností mýlili. Dle aktuálního vývoje totiž nelze očekávat žádné zlepšení a naopak se naplňují nejčernější scénáře, což v následujícím roce ještě více prohloubí krizi lesního školkařství.

Přestože je lesní školkařství součástí problematiky zakládání a pěstování lesa a v ČR se umělá obnova lesa pohybuje kolem osmdesáti procent, pěstování sadebního materiálu je na úplném okraji vnímání resortu ministerstva zemědělství. Kvalitní lesní školkařství je nepostradatelné pro zachování a zlepšování budoucí kvality lesních porostů, ovlivňuje skladbu lesů, jejich budoucí stabilitu, odolnost proti škodlivým činitelům, zadržování vody v krajině, kvalitu životního prostředí atd. Aktuální stav v českém lesnictví ale potvrzuje obavy školkařů, že je obnova lesa vnímána jako nepříjemně drhnoucí kamínek v soukolí milionů kubíků dřeva a miliard korun z něho se sypoucích.

Při jednáních na Ministerstvu zemědělství (dále jen „MZe“) v letošním roce, kterého se účastnilo i vedení Lesů České republiky, s.p. (dále jen „LČR“), dodali zástupci Sdružení lesních školkařů ČR, z.s. (dále jen „SLŠ ČR“) podklady s vyčíslením dramatických dopadů náhlého poklesu potřeby sadebního materiálu u LČR, který také dokumentuje trend probíhající i u ostatních vlastníků. Pokles potřeby sadebního materiálu byl způsoben především omezením mýtních úmyslných těžeb v roce 2016 v důsledku (ne)zpracování kalamity, která se státnímu podniku vymkla z rukou. Výmluvy na změnu klimatu zde neobstojí. Při jednáních se zástupcům SLŠ ČR bohužel nepodařilo vyjednat žádnou podporu či pomoc při řešení problému s přebytky napěstovaného sadebního materiálu ze strany ministerstva či státního podniku, a to přesto, že prokazatelné ztráty, které utrpěli pěstitelé sazenic, musí paradoxně znamenat neplánované úspory v rozpočtu státního podniku (snížením objemu zalesnění LČR jen v roce 2017 „uspoří“ přes 140 mil. Kč). Ani ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka nevyslyšel žádost SLŠ ČR o osobní schůzku k projednání problematiky, naopak jsme svědky plošného zastavení úmyslných těžeb smrku a borovice, aniž by se kdokoli zabýval tím, že to školkaře opět znatelně poškodí. To, že víceletý proces pěstování sadebního materiálu není školkař schopen ukončit bez obrovských finančních ztrát, je asi pochopitelné, ale když to nazveme „podnikatelským rizikem“, je problém alibisticky převeden na pěstitele, přestože nemá šanci ovlivnit rozhodnutí orgánu státní správy. Se zastavením úmyslných těžeb tak SLŠ ČR zásadně nesouhlasí a ztotožňuje se v tomto s názory soukromých vlastníků lesa.

Situaci v lesnictví dále komplikuje plánované ukončení některých smluv LČR s jejich smluvními partnery. Vyvstává obrovské riziko, že se opuštěné smluvní jednotky nestihnou „přesoutěžit“ do jara 2018 a jarní zalesnění bude řešeno nějakým nestandardním způsobem nebo jeho částečným odkladem.

V současné situaci nelze státem řízené lesnictví charakterizovat jinak, než slovem rozval. Za miliardovými zisky monopolistického státního lesního podniku se už dále nedaří skrývat katastrofální kůrovcovou kalamitu nejen ve smrku, ale i v borovici, smluvní partnery balancující na hraně bankrotů a zdecimované pracovní příležitosti v lesnictví. Státním podnikem přijaté principy Trvale udržitelného hospodaření fungují jen na stránkách tohoto dokumentu, ale v praxi to vypadá úplně jinak.

Vyzýváme tedy takto veřejně ministra Jurečku, aby zástupce Sdružení lesních školkařů stihl vyslyšet dříve, než resort zemědělství opustí.

Sdružení lesních školkařů ČR, z.s. (info@lesniskolky.cz)